Ani ne deset tisíc za garsonku. Jde postavit levné bydlení a nezkrachovat?

 

 

Šestnáct tisíc korun měsíčně za sedmdesátimetrový byt nebo necelých deset tisíc za čtyřicetimetrovou garsonku. Tolik by stálo nákladové nájemné v bytovém domě, který použilo ministerstvo pro místní rozvoj jako modelový příklad v nařízení, kterým představilo poměrně složitý vzorec pro výpočet zvýhodněného nájemného z nákladů na výstavbu a provoz domu určeného pro takzvané dostupné nájemní bydlení.

 

Právě model, ve kterém obce nebo společnosti s omezeným ziskem budou stavět takovéto nájemní byty s evropskou nebo státní dotací, má být jednou z hlavních cest, kterou se Česko chce postavit narůstající bytové krizi. Aby se do takovéhoto stavebního dobrodružství obce nebo nově obnovovaná stavební družstva pouštěla, musí mít jistotu, že ze sníženého nájemného (nižšího, než je v místě obvyklé podle cenové mapy ministerstva financí) dokážou splácet úroky z půjček na výstavbu, provozní náklady a nutné rekonstrukce v průběhu životnosti stavby.

 

Efektivní a úsporné

Nižší cena stavby přitom v takovémto ohledu vůbec nemusí být správně.„Klíčová je diskuse o nákladech v celém životním cyklu stavby – tedy zvolit na počátku takové řešení, aby městské bytové projekty byly efektivní a úsporné pro budoucí uživatele v dlouhodobém horizontu. Tedy aby kromě stanoveného nájemného měli budoucí nájemci i co nejmenší náklady na energie a provoz, a to i s vědomím, že nyní absolutně nedokážeme odhadnout vývoj cen jednotlivých energetických komodit nebo vody a podobně například za dvacet let,“ uvedl zástupce ředitele Pražské developerské společnosti Martin Červinka.

Právě dvacetiletý horizont je podle MMR nejkratší období, na které lze udržitelnost dostupného bydlení počítat. Je tak výrazně kratší než plánovaná životnost stavby, která se předpokládá v rozmezí padesáti až sto let.

 

Velmi zjednodušeně řečeno do výsledného nájemného budou započteny nejen náklady na výstavbu, dluhovou službu, provoz budovy, počet čtverečních metrů a další pochopitelné náklady, ale i třeba koeficient obsazenosti bytů (u zhruba pěti procent bytů se očekává, že v průběhu času obsazeny nebudou), nebo takzvaný koeficient malých bytů. Ten má podle ministerstva srovnat cenové rozdíly mezi byty malými a byty velkými. „Zatímco nákladové nájemné se určuje z celkových nákladů za projekt včetně všech kategorií bytů, tržní nájemné bývá u menších bytů zpravidla vyšší na čtvereční metr. Tato disproporce by bez úpravy mohla vést k nerovnováze při porovnání s tržním nájemným,“ uvádí v materiálu ministerstvo.

 

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/dostupne-bydleni-vystavba-najem.A251114_155904_ekonomika_alis