Svaz českých a moravských bytových družstev

Cena tepla a teplé užitkové vody neustále roste a to vyvolává protesty nejen u odběratelů. Kritické hlasy se ozývají i z Poslanecké sněmovny. Teplárny však své chování zatím nezměnily.

“Trend posledních deseti let naznačuje, že i do budoucna se dají očekávat každoroční nárůsty cen tepla o deset až patnáct procent, to znamená zdražení v řádech několika set korun ročně,” říká předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Vít Vaníček. Podle některých prognóz by se mohla v horizontu let 2012 až 2015 průměrná cena za GJ pohybovat v rozpětí 600-700 Kč a v extrémech překročit tisíc korun. Ještě více zaráží rozdíly v regionálních cenách. Podle údajů SČMBD stojí například v Pardubicích a v Hradci Králové občany jeden GJ cca 300 Kč, kdežto v Liberci, Jablonci a České Lípě 800 Kč. Přitom obyvatelé obou regionů platí za stejný pocit tepla, za stejných jedenadvacet stupňů Celsia.

Program PANEL

V této souvislosti se opět ukazuje, jak důležité je pokračovat v Programu PANEL, především v zateplování objektů. Za osm let svého fungování se ukázal jako jedna z nejúspěšnějších a nejefektivnějších forem státní podpory. Přesto byly v loňském roce významně omezeny výdajové limity Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), který v důsledku toho mohl pamatovat na “Panel” pouze částkou ve výši kolem 1,5 miliardy korun. “Přitom řadě aktivních a zodpovědných vlastníků umožnila právě tato forma státní podpory uskutečnit rekonstrukci bytů a domů,” zdůrazňuje ředitel SFRB Jan Wagner. “Cílem podpůrného programu je vést vlastníky k celkové rekonstrukci a komplexnímu zateplení. Dosažení značných úspor energií nepřináší prospěch jen jim, ale je mimořádně důležitým zájmem státní energetické politiky,” tvrdí již řadu let ředitel Fondu. Krátkodobá opatření, nedomyšlené a náhlé zásahy do nastavených pravidel v tak citlivém tržním segmentu, jako je bydlení, jsou velmi rizikové.

            Jaký je výhled Programu PANEL na letošní rok? Do rozpočtu fondu bylo schváleno 3,5 miliardy korun a s větší částí této sumy se počítá na financování “Panelu”. Navíc se v připravovaných materiálech ministerstva pro místní rozvoj počítá, že od roku 2010 by měla na novelizovaný Program PANEL směřovat částka pět miliard korun ročně.

Odběratelé versus dodavatelé

Zatímco stát podniká prostřednictvím dotací a veřejných zakázek podpůrná opatření v oblasti bytové a energetické politiky, udržitelného rozvoje a sféře zaměstnanosti, teplárny neúnosně zdražují ceny své produkce. Postavení regionálně monopolních dodavatelů tepla je navíc ve srovnání s odběrateli neporovnatelné. Podle SČMBD jdou takřka všechna ustanovení energetického zákona (č. 458/2000 Sb.) na ruku dodavatelům tepla. Řešením by podle svazu byla novelizace tohoto předpisu tak, aby mohl Energetický regulační úřad účinně naplňovat svou regulační úlohu a aby došlo k omezení snah dodavatelů tepla o další neopodstatněné zvyšování ceny. Jednou z možností, jak posílit postavení odběratelů při jednání s dodavateli, jsou i iniciativy vznikajícího Sdružení spotřebitelů tepla.

Drahá teplá voda

Mnohde však zatěžují rozpočet domácností více náklady na dodávky teplé vody (TUV) než vlastní topení. Nabízí se otázka, zda by nebyly v našich podmínkách optimálním řešením ohřevu například solární panely.

            Na příkladech z praxe a následných analýzách lze dokumentovat, že při současné technologické úrovni se jeví instalace solárních panelů, zejména za účelem částečného ohřevu teplé vody, jako přijatelné řešení. Jedním čtverečním metrem solárního panelu se dá zajistit až čtyřicet procent spotřeby teplé vody v bytě. Přitom podíl spotřeby tepla na vytápění a ohřev teplé vody je u nezatepleného objektu v poměru zhruba 70:30. Po zateplení se tento poměr mění na cca 50:50. Důvody, proč intenzivně hledat způsoby, jak co nejúsporněji ohřívat užitkovou vodu, jsou tedy nabíledni.

V Orlové ohřívá slunce

Využívání solárních termických kolektorů k pokrytí části potřeby energie na ohřev vody je nesporně perspektivním řešením, ověřeným nejen v zahraničí, ale v posledních letech již i v České republice.

            V rámci komplexní revitalizace bytového objektu s dvaasedmdesáti byty zprovoznilo koncem roku 2006 Bytové družstvo Orlová na střeše domů 45 solárních panelů o ploše 115 m2. Vlastní solární stanici s ukládacím zásobníkem tepla o objemu 5,5 m3, výměníkem pro předohřev studené vody na teplou o objemu 2 m3, cirkulací a měřidly umístili do suterénu. V případě nízké teploty vody ze solárního systému vodu dohřívají v deskovém výměníku z externí dodávky tepla. K tomuto způsobu řešení se nejen v souvislosti s rostoucími cenami za TUV, ale také enormními ztrátami při distribuci teplé vody (tepelné ztráty v rozvodech TUV dálkovým zásobováním tvoří okolo padesáti procent celkové potřeby energie na dodávky teplé vody), přiklání i odborníci.

            “Výstavba zařízení přišla družstvo na tři miliony korun. Díky dotaci z České energetické agentury se podařilo významně zkrátit dobu návratnosti celé investice,” bilancuje předseda družstva Jan Katauer.

            Hned v následujícím roce (za období leden-srpen) se v Orlové přesvědčili, že jim slunce “dodalo” padesát procent potřebné energie pro ohřev TUV. Podle informací Jana Katauera zajistí 1,5 m2 solární plochy na jeden byt roční úsporu minimálně čtyřicet procent tepelné energie pro ohřev. Podnikaví a odvážní praktici, kteří trpělivě přesvědčují své spoluobčany, považují solární systémy pro ohřev studené vody určené k výrobě TUV zatím za jediný technicky a zároveň i finančně dostupný prostředek, jak v panelových domech snížit cenu TUV pro konečného uživatele. Jsou nenáročné na obsluhu a jejich životnost se pohybuje minimálně v horizontu pětadvaceti let. Přeměňují sluneční energii přímo v teplo, jsou až o padesát procent investičně levnější než fotovoltaické moduly a přinesly by významné celostátní energetické úspory.