Opravy panelových domů nabraly tempo, část vlastníků bytů je ale začíná brzdit
Dne 8.4.2009 byl v Moravskoslezkém deníku uveřejněn rozhovor Břetislava Lapisze s ředitelem SBD Nová huť Radomirem Prešerem o zkušenostech s rekonstrukcemi panelových domů.
Ostrava/ Panelová sídliště se v posledních letech výrazně mění. Dominují nejen nové fasády, ale procházejí celkovou rekonstrukcí včetně zateplení, výměny oken a dalších úprav. Ředitele Stavebního bytového družstva (SBD) Nová huť Radomíra Prešera jsme se zeptali, kolik domů už družstvo opravilo, jestli se tempo oprav zvyšuje, i na komplikace, které se při nelehkém sjednávání úvěrů na opravy v poslední době objevují.
* Kolik domů vašemu družstvu patří? Jak velkou část domů se už vám podařilo opravit?
Máme celkem 204 domů, komplexně opraveno s využitím programu Panel už bylo třiapadesát domů, což je více než čtvrtina. Začali jsme v roce 2003 a největší objem prací byl proveden v letech 2007 a 2008. Celkové rozpočtové náklady na tyto opravy se pohybují na úrovni 800 milionů korun. Splátky prvních úvěrů už dobíhají, takže současné úvěrové zatížení družstva už je nižší. Každý úvěr je ale finančním zatížením pouze pro konkrétní opravovaný dům, jehož obyvatelé ručí za svůj podíl na úvěru zástavou odpovídající části domu úvěrující bance. Už při spuštění programu Panel jsem naše družstevníky upozorňoval, že s opravami je třeba začít co nejdříve, že se jim to rychle vrátí. V zateplených domech se totiž úspory nákladů za teplo pohybují kolem třiceti procent. Samozřejmě s novými okny a novou fasádou se také zvyšuje kvalita bydlení. Díky dotacím na úhradu části úroků, které od roku 2002 nabízí státem podporovaný program Panel, naši členové u už čerpaných úvěrů ušetřili a ušetří 150 až 180 milionů korun. Splácení úvěrů je uzavíráno na deset až patnáct let v závislosti na velikosti úvěru. Měsíční splátky úvěrů jsou nastaveny tak, aby byly únosné i pro sociálně slabší rodiny, a jsou nižší než regulovaný nájem v obecních bytech.
* Mnohá bytová družstva dost obtížně v počátcích programu Panel přesvědčovala své členy o tom, že v případě oprav vyhraje ten, kdo s nimi začne co nejdříve. V poslední době se ale panelová sídliště mění z roku na rok. Znamená to, že už vše takzvaně běží “jako na drátkách”?
Bohužel ne. Opak je pravda. Problém s otevřením úvěrů není ale u nájemníků. Tam postačuje souhlas nadpoloviční většiny nájemníků, ti se téměř vždy dokážou dohodnout. Problém je s některými vlastníky, kterým družstvo byty převedlo do osobního vlastnictví. Ti pak totiž vstupují do jednání o úvěr samostatně, sami za sebe, a ručí, respektive by měli převzít svou ručitelskou povinnost za svůj podíl na úvěru. Pokud to z nějakých, často i sobeckých důvodů nechtějí udělat, nutí k převzetí této povinnosti družstvo. To ale nemůže uzavírat úvěrové smlouvy, které by mohly způsobit jakýkoli negativní dopad na hospodaření družstva. Proto za jednotlivé vlastníky ručení nepřevezme, v takovém domě se pak může opravovat pouze v rozsahu naspořených prostředků. Snad ani nemusím dodávat, že to v konečném součtu je pro dům nakonec i mnohem nákladnější.
* Znamená to, že tempo oprav klesá?
S postupujícím procentem bytů převedených do vlastnictví klesá počet projektů připravovaných pro komplexní opravu. Jak už jsem uvedl, přípravu oprav domů ovlivňuje především postoj vlastníků k čerpání úvěru. Zájem o opravy neklesá, ale je větší nechuť k otevření úvěru a hlavně k povinnosti za úvěr ručit. Pokud jsme v minulých letech opravili za rok deset až 16 domů, současný trend se zpomalil na čtyři až pět domů. To znamená, že konečný horizont je velmi vzdálen a je velmi těžké předpovídat, jakým způsobem se bude ubírat vývoj bydlení v panelových domech v následujících čtyřiceti letech.
* Říká se, že příklady táhnou. Nepřesvědčí ty, kteří otálejí s opravami domů, které obývají, zkušenosti “sousedů”, již už bydlí v opravených, zateplených domech a platí za teplo o třetinu méně než ostatní?
Je pravda, že dobré příklady táhnou. V každém domě ale také záleží na sociálním složení obyvatel a vlastnickém procentu převedených bytů. Naše zkušenosti říkají, že čím více vlastníků, tím obtížnější domluva. Bohužel zatím vůbec neplatí, že spoluvlastníci budou mít ke společnému majetku lepší vztah.