Stanovisko ÚOOÚ č. 1/2016 k umístění kamerových systémů v bytových domech
ÚOOÚ vydal nové stanovisko k problematice umístění kamerových systémů v bytových domech. Toto nové stanovisko reaguje na požadavky správců bytových domů a ve větší míře umožňuje v bytových domech legálně provozovat kamerové systémy se záznamem.
Na základě jednání, která byla vedena mezi představiteli SČMBD a předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) JUDr. Ivanou Janů, bylo dosaženo shody v mnohých otázkách týkajících se umísťování kamerových systému v bytových domech. Jednání vyústila ve vydání nového Stanoviska Úřadu č. 1/2016, které přináší značný posun v problematice umísťování kamerových systému v bytových domech, a na rozdíl od předchozích stanovisek Úřadu v těchto věcech, je poněkud benevolentnější vůči správcům bytových domů, kteří cítí objektivní potřebu instalovat kamery v prostorách bytových domů, aniž by byli nuceni zajistili souhlas všech obyvatelů v domě.
Úřad ve svém stanovisku zdůrazňuje, že pro pořizování kamerových záznamů v bytovém domě musí být dány objektivní důvody, tj. ochrana lidského života a zdraví, ochrana majetku nebo prevence před vandalismem. Každý provozovatel kamerového systému v bytovém domě je i v průběhu provozu povinen kdykoliv prokázat, že kamerový systém má svůj objektivní důvod, a je řešením proporcionálním (tzn., že vedle použití záznamových kamer jsou používány i další způsoby ochrany majetku a osob – např. uzamykání vchodových dveří, sklepů, instalace mříží apod.) – v dalším viz § 5 odst. 1. zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon“).
Při stanovení prostředků a způsobů zpracování osobních údajů (nastavení kamerového systému) doporučuje Úřad přihlédnout k povaze prostor, které mají být monitorovány, zejména k tomu, zda jsou tyto prostory obvykle průchozí nebo jsou pouze příležitostně navštěvovány, anebo zda slouží jako bezprostřední přístup k bytům, v nichž obyvatelé domů mají nárok na nejvyšší míru soukromí.
Stanovisko v zásadě rozděluje prostory v domech na 2 typy:
1) Sklepy a půdy a vchody do nich, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek, vnější plášť budovy (a jeho bezprostřední okolí), vstupní dveře do domu, vstupní chodby k výtahům a k schodištím, včetně výtahů a schodišť.
V těchto prostorách je možno instalovat kamerové systémy bez souhlasu nájemců či vlastníků bytů za podmínek výše uvedených, a dále je třeba (souběžně) dbát na pečlivé nastavení kamerového systému, zejména úhlu záběru kamery tak, aby současně bez dalšího posouzení nebyla snímána i místa jiná a nebylo tím závažně zasaženo do soukromého a osobního života obyvatel či návštěvníků domu.
2) Prostory vchodových dveří do bytů. Podle stanoviska Úřadu by kamerovým sledováním vchodových dveří do bytů mohlo docházet k závažným zásahům do práva na ochranu soukromého a osobního života obyvatel domu, proto lze provozovat kamerové systémy zaměřené na konkrétní byty pouze v opravdu výjimečných a odůvodněných případech a pouze se souhlasem všech obyvatel dotčených bytů.
Doba uchování záznamů kamer musí být stanovena tak, že nepřesáhne dobu potřebnou k tomu, aby incident zaznamenaný kamerou bylo možno dále prošetřit a zajistit další potřebné informace, nutné například k předání záznamu příslušným orgánům či pojišťovně. Takovou dobou je nejvýše 14 dnů u prostor uvedených ad 1), v případě prostor uvedených ad 2) pak nejvýše 7 dnů. V odůvodněných případech může správce dobu prodloužit.
Vůči obyvatelům domu je nutno splnit informační povinnost, např. prostřednictvím shromáždění SVJ nebo schůze družstva a následným vyvěšením nebo rozesláním informace o umístění a provozu kamerových systémů v domě všem jeho obyvatelům, a to samozřejmě ještě před zahájením monitoringu. Dále je třeba umístit informační tabulky u všech vstupů do sledovaných prostor, včetně vstupu do výtahu, které musí obsahovat alespoň informaci, že prostor je sledován kamerovým systémem a musí zde být uveden i správce – provozovatel kamerového systému, resp. kontaktní osoba nebo sdělení, kde bude subjektu údajů (monitorované osobě) poskytnuta (např. v písemné podobě) kompletní informace o zpracování v rozsahu požadovaném zákonem.
Správce je povinen před zahájením zpracování osobních údajů, prostřednictvím kamerového systému, oznámit zamýšlené zpracování Úřadu postupem podle § 16 zákona.
Zákon ukládá správcům a dalším osobám, které na základě jejich pověření zpracovávají osobní údaje (tedy zpracovatelům), povinnost přijmout a dokumentovat řadu bezpečnostních opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich neoprávněnému zpracování, jakož i k jejich jinému zneužití.
Jakýkoliv svévolný přístup ke kamerovému systému a jeho záznamům, včetně manipulace s nimi, mimo stanovený bezpečnostní režim, bez důvodu prověření konkrétního incidentu, je deliktem podle zákona o ochraně osobních údajů pod pokutou až 5 mil. Kč.
Úplné znění stanoviska Úřadu č. 1/2016 naleznete pod následujícím odkazem:
UOOU_Umisteni_kamerovych_systemu_v_bytovych_domech_po_uprave.pdf
(228,12 KB)
Informaci zpracoval: JUDr. Daniel Zděnek
